Otázka vymezení veřejného zájmu patří k těm, které jsou zkoumány optikou nejrůznějších vědních disciplín, což je přirozeným důsledkem skutečnosti, že
jeho pojímání dalekosáhle ovlivňuje fungování celé společnosti a také vypovídá o tom zda a nakolik je demokratickou. Klíčovou roli při určení veřejného zájmu hraje judikatura, které musí interpretovat veřejný zájem v souvislosti s ochranou nejrůznějších vztahů, především v okamžiku, kdy dochází ke kolizím
různých práv ať již z oboru práva soukromého či veřejného. Značný význam při stanovení veřejného zájmu sehrává politická a ideová orientace toho, kdo jej hledá, resp. určuje. To, zda je k němu přistupováno z pozic liberálních a konzervativních nebo spíše levicových, určuje nejen rozsah regulativních zásahů ze strany států, ale také např. velikost státního aparátu, který konec konců prosazování veřejného zájmu zajišťuje. Veřejný zájem je tradičně řazen mezi kritéria pro rozlišení sféry soukromého a veřejného práva. Vývoj moderní společnosti však dospěl do stádia, kdy plní funkci právě opačnou, tedy vede ke stírání rozdílů obou sfér, k čemuž aktivně přispívá normotvorba Evropské unie a aplikační praxe jeho orgánů. Třebaže se ozývají hlasy kritizující tzv. soudcovský aktivismus, ukazuje se, že v právním státě to jsou a budou soudy, které hrají rozhodující roli při určování veřejného zájmu a jeho role ve fungování společnosti a jejího práva.